1.) Punská válka

14. března 2008 v 22:16 | darthvojta
1.) Punská válka
Jak jsme již slyšeli Římané si chtěli podrobit Sicílii a tak se připletli do boje na stranu Sýrakús. Teď už jako námořní supervelmoc se Římané pustili do nelítostného boje s Puny ( Římané totiž nazývali Kartagince Puny odtud Punské války). První nevýznamný střet jen potvrdil Kartaginské sebevědomí, ale Římané prohrávali bitvy, ale ne války. Jejich hlavní výhoda byla, že dokázali najít způsob jak uplatnit své přednosti z pozemního boje i na vodě- jejich taktikou bylo co nejrychleji zahákovat nepřátelskou loď a pomocí můstku přenést boj na palubu protivníka- tam se bojovalo v podstatě stejně jako na souši.
I přes námořní bojové schopnosti Římanů se pro ně zezačátku nevyvíjela situace zvlášť příznivě. Dokud mohlo Kartágo zásobovat své opěrné body na Sicílii, Římský postup byl pomalý. Až námořní bitva u Myl asi roku 260 př. n. l. vše změnila. Vítězstvím opilý Římané se rozhodli vylodit své legie přímo v srdci Kartaginské moci- v Africe. Kartágo mělo strach z postupujících Římanů a tak postavili vůbec největší loďstvo za dobu své existence, ale v bitvě u Eknomu utrpělo opět zdrcující porážku.
Zdálo se, že osud Kartága je zpečetěn tím spíše, že se na stranu Římanů připojilo i dříve usedlé obyvatelstvo, které jen s nelibou snášelo punskou nadvládu. Římané si byli tak jisti svou věcí, že dokonce poslali jednoho z konzulů s půlkou vojska zpět na Sicílii a druhý z konzulů Regulus měl vyjednávat s Kartágem o mírových podmínkách avšak jeho přespříliš tvrdé podmínky měli právě opačný účinek- Kartaginci opět sevřeli meč v ruce a Římská vojska rozdrtili. A tak se dějiště války přeneslo tam kde kdysi začalo- na Sicílii. Navíc se do čela Kartaginců postavil vynikající vojevůdce Hamilkar Barkas ( Blesk). Jeho rychlé výpady z dobře opevněných míst působily Římanům značné ztráty. Válka se však měla rozhodnout na moři…
Je trochu zvláštní, že i třetí velkou námořní bitvu, která se odehrála roku 241 př. n. l. u Aegatských ostrovů Punové opět katastrofálně prohráli. Pak už Hamilkarovi nezbývalo než jednat o kapitulaci.
Kartágo muselo navždy opustit Sicílii , vydat Liparské ostrovy a zaplatit válečné odškodné 3200 talentů. Navíc se v Kartágu zbouřilo žoldnéřské vojsko, které se bálo, že díky poplatkům Římu přijdou o svůj žold. Vzpouru zdolal s největším vypětím všech sil Hamilkar, dokonce i za pomoci Říma. Musel ji však dobře zaplatit- Sardínií, Korsikou a dalšími 1200 talenty.
I Římany však přišla první punská válka draho: stála je za těch 24 válečných let na 100 000 mužů a asi 700 lodí. Zdálo se však, že za tuto cenu zdeptali svého nepřítele navždy. Donedávna jen suchozemský stát se teď cítil bezpečně i na vlnách moří a pro Tyrrhénské moře se pomalu vžil nový název- Mare Nostrum ( naše moře). Ale Kartágo bylo na kolenou jen zdánlivě. Čekalo na první vhodnou příležitost k odvetě a ta chvíle skutečně přišla a nová naděje nesla jméno Hannibal.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama